Čeští pěstitelé chmele spolu s pivovary očekávají rekordní úrodu za desítky let
24. října 2021 (12:03)
foto: ilustr/pixabay
Úroda by přesáhnout hranici 8000 tun suchého chmele, což se v ČR naposledy sklidilo v roce 1996.
Čeští pěstitelé chmele spolu s pivovary letos očekávají rekordní úrodu. Měla by přesáhnout hranici 8000 tun suchého chmele, což se v ČR naposledy sklidilo v roce 1996, kdy byla podstatně vyšší výměra chmelnic. Letos na tom má hlavní podíl počasí, řekl šéf představenstva Chmelařství družstva Žatec Zdeněk Rosa. Nadprůměrnou sklizeň ČTK potvrdili Jiří Smetana, místopředseda představenstva žatecké firmy Arix, která obchoduje s českým chmelem, a Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje.
"Nebyly tolik tropické dny a v létě se hlavně střídaly deště a teplá období. Ideálnější to nemohl být. Vypadá to, že bude rekordně dobrá sklizeň za posledních několik desítek let, jak v produkci, tak v kvalitě," uvedl Smetana. Vysoce nadstandardní je podle něj obsah alfa hořkých kyselin, zhruba čtyři procenta, přitom dlouhodobý průměr je asi 3,2. Letošní výnosy z "nejslavnějšího" žateckého poloraného červeňáku odhaduje mezi 15 až 16 metrickými centy na hektar.
"To je také obří výnos, dlouhodobý průměr je kolem 11 metráků," řekl. Žatecký červeňák se pěstuje na více než 80 procentech ploch v ČR a používá se pro výrobu ležáku plzeňského typu.
Podle Rosy v posledních deseti letech produkce chmele každoročně výrazně kolísá vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody. V roce 2012 české chmelnice třeba vyprodukovaly jen 4300 tun, o čtyři roky později přes 7700 tun, přitom výměra se změnila jen o 8,5 procenta. Chmelaři museli v poslední dekádě některé plochy kvůli klesající hladině spodních vod opustit. Loňské a letošní místní přívalové deště hodnotí jako spíš škodlivé. "Voda může mechanicky poškodit rostlinu, nestačí se vsáknout a odteče," řekl.
"To je také obří výnos, dlouhodobý průměr je kolem 11 metráků," řekl. Žatecký červeňák se pěstuje na více než 80 procentech ploch v ČR a používá se pro výrobu ležáku plzeňského typu.
Podle Rosy v posledních deseti letech produkce chmele každoročně výrazně kolísá vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody. V roce 2012 české chmelnice třeba vyprodukovaly jen 4300 tun, o čtyři roky později přes 7700 tun, přitom výměra se změnila jen o 8,5 procenta. Chmelaři museli v poslední dekádě některé plochy kvůli klesající hladině spodních vod opustit. Loňské a letošní místní přívalové deště hodnotí jako spíš škodlivé. "Voda může mechanicky poškodit rostlinu, nestačí se vsáknout a odteče," řekl.
ČR patří mezi světové lídry v produkci chmele, který pěstuje na 5000 hektarech. V posledních letech poptávka převyšovala nabídku, pěstitelé proto měli snahy zvětšovat plochy. Naráželi na vlastnictví půdy a problém získat další půdu pro chmelnice, uvedl.
"Letošní sklizeň byla dlouhodobě nadprůměrná. Ale chmelaři bojují s výkyvy počasí a na tyto výnosy se nemůžeme dlouhodobě spoléhat. Když se podíváme na posledních deset let, tak jsme měli nejlepší sklizeň za poslední století a nejhorší sklizeň za poslední století v průběhu několika málo let," řekl Tučník. Prazdroj s Microsoftem proto teď zahájily vývoj softwaru k efektivnímu zavlažování chmelnic na Žatecku, kde mnohde voda nestačí. Má pomoci plánovat a předvídat kvalitu a výnosy.
"Letošní sklizeň byla dlouhodobě nadprůměrná. Ale chmelaři bojují s výkyvy počasí a na tyto výnosy se nemůžeme dlouhodobě spoléhat. Když se podíváme na posledních deset let, tak jsme měli nejlepší sklizeň za poslední století a nejhorší sklizeň za poslední století v průběhu několika málo let," řekl Tučník. Prazdroj s Microsoftem proto teď zahájily vývoj softwaru k efektivnímu zavlažování chmelnic na Žatecku, kde mnohde voda nestačí. Má pomoci plánovat a předvídat kvalitu a výnosy.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/ČTK
autor: Jakub Pečenka